Když bratři Kleinové spojili Hřebečsko se světem – část třetí, dodatková

Kleinové se do historie Hřebečska zapsali nejen jako stavitelé dopravních cest a těžaři či jako dodavatelé technologického zařízení (jako v případě mohelnického cukrovaru, který fungoval v letech 1880–1925, někdy se uvádí jako poslední rok provozu 1929). Našla by se i další pojítka, jak si ukážeme na následujících řádcích, které text o tom, jak bratři Kleinové spojili Hřebečsko se světem, doplní a uzavřou.

Když bratři Kleinové spojili Hřebečsko se světem – část druhá, železniční

Ve 30. letech 19. století nechyběli bratři Kleinové u počátků nového fenoménu v monarchii – železnice. Podíleli se na stavbě prvních úseků Severní dráhy císaře Ferdinanda u Vídně, následně se postarali o vybudování železničního náspu, mostu přes Svratku, viaduktu se 72 oblouky a prvního vlakového nádraží v Brně (kde podle tehdejších dokumentů pracovali i dělníci od Lanškrouna) a taktéž práce na úsecích od Hodonína po Přerov, Olomouc a Lipník nad Bečvou řídili jednotliví bratři. V roce 1842 bylo hotovo. Zároveň však byla schválena stavba Severní státní dráhy z Olomouce do Prahy s odbočnou větví z Brna do České Třebové, které nás z pohledu Hřebečska především zajímají.

Když bratři Kleinové spojili Hřebečsko se světem – část první, silniční

Devatenácté století přineslo i do okolí Hřebečovského hřbetu dopravní revoluci. Sotva utichly napoleonské války, byla dokončována základní síť státních či chcete-li císařských silnic, v polovině století se pak krajinou po železné dráze rozjely první parní vlaky. Vedle řady inženýrů, úředníků, stavitelů či dodavatelů jsou s dodnes důležitými dopravními tepnami spojení bratři Kleinové, podnikatelé pocházející zpod Jeseníků. Jejich stop na Hřebečsku není zrovna málo.

Zájezdní hostinec u Mohelnice má nahradit retenční nádrž

Vybaví si ho snad každý, kdo někdy jel mezi Mohelnicí a Moravskou Třebovou, ať už do tzv. Mohelničáku stoupal nebo naopak mířil z mírovských kopců do hanáckých rovin. Někdejší zájezdní hostinec u odbočky do Podolí už roky chátrá a definitivní tečku za jeho existencí má brzy udělat výstavba dálnice D35, příprava na ni již nyní okolí Mohelnice výrazně proměňuje.

Na druhý pokus už bloudění u Gruny vyšlo

K Formanskému kříži u Svojanova, do malebného Žipotína nebo na Radkovské hradisko vedla trasa dalšího hřebečského výletu, který sice byl nazván jako Bloudění u Gruny, žádné opravdové bloudění se ale mezi vesničkami na okraji Mírovské vrchoviny nekonalo. Aby také ano, když si turisté na toto již vloni připravené putování museli přes půl roku počkat – v listopadu jsme totiž kvůli vytrvalému dešti změnili plány a zamířili jen na skok k maletínským lomům. Nyní jsme ale nad hlavami měli vymetenou oblohu. 

O Hřebečsku v Němčicích nad Hanou

Dvacítku důvodů k návštěvě Hřebečska zmínil autor tohoto webu během "téměř cestopisné" přednášky v Městské knihovně v Němčicích nad Hanou. Dvouhodinová prezentace zahrnula jak vybraná zajímavá místa z okolí Moravské Třebové, Svitav, Lanškrouna či Mohelnice, tak osobnosti, které mají s touto oblastí něco společného, jako je nejen Oskar Schindler, ale také třeba Otto Wolf nebo Jan Eskymo Welzl. Přednášku, která se časově potkala se čtvrtfinále české hokejové reprezentace na mistrovství světa, vyslechlo deset zájemců, mezi nimi nejen místní, ale i několik turistů, kteří již kus Hřebečska znají z dříve uspořádaných výletů.

Slunečné a zároveň větrné putování nabídlo císařské připomínky i lamy

Nevyužít prvních letošních prosluněných dní by byl hřích, a tak jsme s malou skupinou turistů opět vyrazili do terénu prozkoumat další z hřebečských zákoutí. Pravda, do slunečních paprsků chvílemi dost foukalo, ale cesta z Rudoltic přes Rybník do České Třebové byla příjemná a vlastně i překvapivá – vždyť jsme narazili na císařovnu, indiány i lamy a nakoukli do podzemí. 

Hřebečský betlém spojuje narození Ježíše s příběhem Annenruhe

Zatímco krajinou míří k jesličkám s čerstvě narozeným Ježíškem početný průvod královny ze Sáby, kolem se odehrává příběh, který ani zdaleka není tak proslulý a který je "doma" v Moravské Třebové. Příběh Anny Gläserové a Josefa Herknera, jejichž lásce nebylo před dvěma stoletími přáno. Příběh, který před čtvrtstoletím učaroval Josefu Haldovi tak, že jej zakomponoval do unikátního dřevěného betlému. Ten je nyní až do 11. ledna k prohlédnutí na moravskotřebovském zámku.

Déšť měnil plány, výlet vedl do pravěku v Kubíčkově lomu

Do bývalých lomů u Maletína, ze kterých pochází kámen využitý na mnoha historických památkách nejen na Moravě a v Čechách (psali jsme o tom dříve v tomto článku), jsme zavítali na dalším z hřebečských výletů. Ovšem neplánovaně. Původně byla pro turisty zamýšlena trasa ze Svojanova přes Karlín a Žipotín do Radkova, kvůli nepříznivé předpovědi počasí ale nejprve více než polovina zájemců svoji účast vzdala, a i když jsme do terénu v komorní sestavě přece jen vyrazili, v nepřetržitém dešti jsme se nepustili do "žádných větších akcí". 

Od arkád k Aničce aneb Z dušičkové Moravské Třebové

Nejen díky prohlášení národní kulturní památkou se zámek v Moravské Třebové těší v těchto dnech velké pozornosti. Už několik let se na přelomu října a listopadu u příležitosti Dušiček a svátku Samhain – který byl pro Kelty začátkem nového roku a zároveň dobou, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých – odívá do nevšední atmosféry. Tu jsem zatím odpozorovával pouze z fotek či videí jiných, tentokrát jsem ale do rodného města po práci na otočku vyrazil a na chvíli se nechal uměleckou instalací na nádvoří zámku pohltit. Vydal jsem se i na Křížový vrch – ani ne tak na hřbitov, ale k Plačící Anně, soše, která připomíná dávný příběh o nešťastné lásce až za hrob. A nutno dodat, že tento večerní výlet byl pěkným fotocvičením...

Zámek v Moravské Třebové prohlášen národní kulturní památkou

Zámek v Moravské Třebové společně s dalšími dvanácti významnými historickými objekty či areály rozšíří soubor národních kulturních památek České republiky. Rozhodla o tom vláda na svém zasedání 22. října 2025, nejvyšší úroveň památkové ochrany se na zámek, na kterém "začíná i končí moravská renesance", bude vztahovat od 1. července 2026.

Když smrt číhala na kolejích, nejen v Hradci

Vlaková zastávka v Hradci nad Svitavou sice už dlouho působí dost ospale a "uměleckým dojmem" také spíš nezaujme, do historie železnice u nás je ovšem nesmazatelně zapsána, bohužel v přehledu nehod na kolejích. Přímo v zastávce vykolejil rychlík jedoucí do Brna, při nehodě zemřeli 4 lidé, další později v nemocnici, a lokomotiva také zdemolovala část nádražní budovy. Bylo 13. září 1967, a i když to zrovna nebyl pátek, podle plánu a jízdního řádu nešlo nic od samého rána. A to nebylo jediné železniční neštěstí v Hradci, natož v kraji...

Skřítek Hugo provází hřebečskou důlní krajinou už patnáct let

Patnácté "otevřeniny" letos slaví Hřebečské důlní stezky, značené turistické trasy, které primárně provázejí hornickou minulostí Hřebečovského hřbetu, ale také po zajímavých místech jeho okolí. Otevřeny byly na sv. Prokopa, v neděli 4. července 2010, nechyběly při tom děkovné proslovy, hornické písně, kostýmy a samozřejmě procházka po části stezek, svezení po úzkokolejce do Mladějova a také prohlídka expozice ve sklepení moravskotřebovského zámku. Už v době otevření byl o stezky na historickém pomezí Čech a Moravy zájem a ten trvá i po patnácti letech, sami se tu procházet či projíždět na kole jen tak nebudete.

Zrušený klášter a zaniklé poutní místo v Podlesí

Léčivé účinky má prý voda, která vyvěrá v osadě Podlesí (dříve Unterwald) krčící se mezi řekou Svitavou a svahem Velkého lesa na dohled březovského vlakového nádraží, avšak patřící k Brněnci. Jenže doba, kdy ke zdejšímu prameni, při kterém fungoval ženský klášter, s modlitbou a přáním uzdravení mířili poutníci, je už dávno tatam. V současnosti je Podlesí na první pohled vlastně nezajímavým místem a shlukem domů, kůlen a garáží, a kdo prochází po naučné stezce Údolím řeky Svitavy či projíždí po cyklostezce, nemá důvod se zastavit. Pokud si tedy na velké oprýskané budově ve středu osady nevšimne obrázku Panny Marie a doprovodných informací...

Odkaz židovské rodiny Löw-Beer ve studentském dokumentu

Student Univerzity Palackého v Olomouci Martin Saifrt v rámci plnění svých studijních povinností natočil krátký dokument, v němž přibližuje část osudů podnikatelské rodiny Löw-Beer, která se významně podílela na rozvoji zejména textilního průmyslu nejen na Moravě a výrazně se zapsala do podoby Brněnce.

Letní putování zavedlo turisty k nedokončené dálnici

Kousek z trasy německé exteritoriální dálnice, jejíž staveniště protnulo za druhé světové války náš kraj, prošli v poslední den letních prázdnin účastníci našeho výletu na pomezí Hřebečska a Malé Hané. Protože ale turisté ve skupině pocházeli především od Olomouce, kam není z Chornic či Jevíčka příliš snadné se dostat, nestihli jsme projít a vidět všechno, co bylo původně v plánu. 

Mariánská studánka, zázračné místo na Rychnovském vrchu

Nepřehlédnutelný Rychnovský vrch je opředen mnoha pověstmi. Mimo jiné se na jeho vrcholu měla kdysi rozkládat jezírka bohatá na ryby, ale po jedné silné bouři životadárná voda zmizela v útrobách hory. Od té doby se mají Rychnovští bát toho, že ztracená jezerní voda svahy provalí a zaplaví jejich domy, zahrady a políčka. Z úbočí kopce nicméně voda vyvěrá a stéká menšími potůčky k Moravské Sázavě a zvládá i napájet rybníky u Třebařova. A jeden z pramenů, zvaný jako Mariánská studánka, se dokonce stal vyhledávaným poutním místem.

Poutní místo a rozhledna na rozvodí

Když nad Mariánskou horou mezi Horním Třešňovcem a Dolní a Horní Čermnou prší, voda dopadající na severní stranu střechy zdejšího kostela se dostává do úmoří Severního moře, zatímco z jižní strany střechy může dotéct až do moře Černého. Poloha na evropském rozvodí však není tím důvodem, proč poutní kostel a později také rozhledna v tomto místě vyrostly. 

Podzimní výlet vedl od věznice ke sv. Tomášovi

Přímo před bránou mírovské věznice, která patří k těm nejpřísněji střeženým v Česku, začal další výlet ukazující krásy a zajímavosti Hřebečska. Společně s autory tohoto webu na něj vyrazilo třináct turistů, kteří se během větrného, ale slunečného podzimního dne podívali také třeba k vyšehorskému kostelíku Všech svatých a mezi Líšnicí a Lošticemi, známým městem tvarůžků, které se ale již k Hřebečsku nepočítalo, se setkali i s liškou Bystrouškou, jejíž původní domov je právě v lesích u Mohelnice. 

Výstava ve svitavském muzeu přibližuje neznámé a zapomenuté Hřebečsko

Hřebečsko – neznámé a zapomenuté. Tak zní celý název výstavy, která je až do 26. listopadu k vidění v Městském muzeu a galerii ve Svitavách a jejíž vernisáž jsem navštívil. Tímto příspěvkem bych rád výstavu přiblížil, podělil se o své dojmy a pozval k návštěvě.