O Hřebečsku v Němčicích nad Hanou

Dvacítku důvodů k návštěvě Hřebečska zmínil autor tohoto webu během "téměř cestopisné" přednášky v Městské knihovně v Němčicích nad Hanou. Dvouhodinová prezentace zahrnula jak vybraná zajímavá místa z okolí Moravské Třebové, Svitav, Lanškrouna či Mohelnice, tak osobnosti, které mají s touto oblastí něco společného, jako je nejen Oskar Schindler, ale také třeba Otto Wolf nebo Jan Eskymo Welzl. Přednášku, která se časově potkala se čtvrtfinále české hokejové reprezentace na mistrovství světa, vyslechlo deset zájemců, mezi nimi nejen místní, ale i několik turistů, kteří již kus Hřebečska znají z dříve uspořádaných výletů.

Slunečné a zároveň větrné putování nabídlo císařské připomínky i lamy

Nevyužít prvních letošních prosluněných dní by byl hřích, a tak jsme s malou skupinou turistů opět vyrazili do terénu prozkoumat další z hřebečských zákoutí. Pravda, do slunečních paprsků chvílemi dost foukalo, ale cesta z Rudoltic přes Rybník do České Třebové byla příjemná a vlastně i překvapivá – vždyť jsme narazili na císařovnu, indiány i lamy a nakoukli do podzemí. 

Hřebečský betlém spojuje narození Ježíše s příběhem Annenruhe

Zatímco krajinou míří k jesličkám s čerstvě narozeným Ježíškem početný průvod královny ze Sáby, kolem se odehrává příběh, který ani zdaleka není tak proslulý a který je "doma" v Moravské Třebové. Příběh Anny Gläserové a Josefa Herknera, jejichž lásce nebylo před dvěma stoletími přáno. Příběh, který před čtvrtstoletím učaroval Josefu Haldovi tak, že jej zakomponoval do unikátního dřevěného betlému. Ten je nyní až do 11. ledna k prohlédnutí na moravskotřebovském zámku.

Déšť měnil plány, výlet vedl do pravěku v Kubíčkově lomu

Do bývalých lomů u Maletína, ze kterých pochází kámen využitý na mnoha historických památkách nejen na Moravě a v Čechách (psali jsme o tom dříve v tomto článku), jsme zavítali na dalším z hřebečských výletů. Ovšem neplánovaně. Původně byla pro turisty zamýšlena trasa ze Svojanova přes Karlín a Žipotín do Radkova, kvůli nepříznivé předpovědi počasí ale nejprve více než polovina zájemců svoji účast vzdala, a i když jsme do terénu v komorní sestavě přece jen vyrazili, v nepřetržitém dešti jsme se nepustili do "žádných větších akcí". 

Od arkád k Aničce aneb Z dušičkové Moravské Třebové

Nejen díky prohlášení národní kulturní památkou se zámek v Moravské Třebové těší v těchto dnech velké pozornosti. Už několik let se na přelomu října a listopadu u příležitosti Dušiček a svátku Samhain – který byl pro Kelty začátkem nového roku a zároveň dobou, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých – odívá do nevšední atmosféry. Tu jsem zatím odpozorovával pouze z fotek či videí jiných, tentokrát jsem ale do rodného města po práci na otočku vyrazil a na chvíli se nechal uměleckou instalací na nádvoří zámku pohltit. Vydal jsem se i na Křížový vrch – ani ne tak na hřbitov, ale k Plačící Anně, soše, která připomíná dávný příběh o nešťastné lásce až za hrob. A nutno dodat, že tento večerní výlet byl pěkným fotocvičením...

Zámek v Moravské Třebové prohlášen národní kulturní památkou

Zámek v Moravské Třebové společně s dalšími dvanácti významnými historickými objekty či areály rozšíří soubor národních kulturních památek České republiky. Rozhodla o tom vláda na svém zasedání 22. října 2025, nejvyšší úroveň památkové ochrany se na zámek, na kterém "začíná i končí moravská renesance", bude vztahovat od 1. července 2026.

Když smrt číhala na kolejích, nejen v Hradci

Vlaková zastávka v Hradci nad Svitavou sice už dlouho působí dost ospale a "uměleckým dojmem" také spíš nezaujme, do historie železnice u nás je ovšem nesmazatelně zapsána, bohužel v přehledu nehod na kolejích. Přímo v zastávce vykolejil rychlík jedoucí do Brna, při nehodě zemřeli 4 lidé, další později v nemocnici, a lokomotiva také zdemolovala část nádražní budovy. Bylo 13. září 1967, a i když to zrovna nebyl pátek, podle plánu a jízdního řádu nešlo nic od samého rána. A to nebylo jediné železniční neštěstí v Hradci, natož v kraji...