Viktor Felber, profesor techniky popravený nacisty

Pojmenování jedné z ulic lánského sídliště a především pak pamětní deska na domě č. 107/26 na spodním konci náměstí Míru připomínají, že se Svitavami je spojen osud význačného vysokoškolského pedagoga, profesora techniky a také člena protinacistického odboje Viktora Felbera, jehož život vyhasl během heydrichiády na popravišti v pražských Kobylisích. 

Nejen za kapličkami do Vysokého lesa

Tam, kde se u Poličky stýkalo české a německé osídlení, mezi Sebranicemi a Chmelíkem, rozkládá se Vysoký les, v jehož středu se nachází malá stejnojmenná osada. Na tom by nebylo nic až tak zajímavého, kdyby se ve stínu jižní části lesa, zvané též Horní, neskrývaly tři kapličky, jejichž historie sice sahá před druhou světovou válku, ovšem nedávno byly dobrodinci po letech chátrání znovu vybudovány. A osada Vysoký Les s další kapličkou, zasvěcenou sv. Anně, může být výchozím bodem pro nenáročnou procházku. 

Tajemné Radkovské hradisko

Zalesněné svahy zvedající se podél silnice z Radkova do Linhartic z údolí Třebůvky jen těžko na první pohled prozradí, že právě tady se nachází jedno z nejtajemnějších míst kraje. A přece! Ve stínu stromů se na vrcholu ostrožny tyčí mohutná kamenná zeď a bystrozrakým návštěvníkům neujdou ani další pozůstatky po dávném lidském osídlení. Historie Radkovského hradiska, nebo chcete-li hradu Radkov, je však stále obestřena vydatnou porcí tajemství, protože se o místě nedochovaly žádné písemné zmínky. 

Výletníci si prošli Zábřeh i kus jeho okolí

Středobodem dalšího výletu, na kterém jsme ukázali kousek Hřebečska, se stal Zábřeh, železniční křižovatka a rodiště slavného eskymáckého náčelníka Jana Eskymo Welzla. Naše sedmnáctikilometrová trasa, na kterou se vydalo dvanáct turistů, vedla nejen městem, ale i dědinami v jeho blízkém okolí,  které se k Hřebečsku již nepočítaly. Zavítali jsme nad přehradu Nemilka, kus cesty absolvovali po tělese přeložené hlavní trati a rozhlédli se z čerstvě zpřístupněné vyhlídky nad městem na kopci Humenec. 

Neplánované a náročné bylo putování z České Třebové do Svitav

Občas plány nevyjdou a ty náhradní se navždy zapíšou do paměti, jak jsme se se skupinou turistů od Olomouce přesvědčili na tomto neplánovaném výletě po Hřebečsku. Původně jsme chtěli vyrazit za špacírem až do Žďárských vrchů, tento plán ale souhrou okolností krachnul už na nádraží v České Třebové. Nehodili jsme však flintu do žita a vyšli směrem k Semanínu a dále ke Svitavám. Nečekaně jsme našlapali přes 29 kilometrů. 

Za kapličkou v krajině nad tunely

U lesa v polích mezi Korunou a Tatenicí, kam doléhá zvuk vlaků svištících údolím Moravské Sázavy, stojí ve stínu lip zastřešená boží muka zvaná U kapličky. Kdysi ve výklencích nesla vedle obrazů svatých také mosazné desky se jmény padlých občanů tehdejšího Budigsdorfu v první světové válce, jak původní obrazy, tak pamětní desky se ale později ztratily a na nějaký čas zmizelo také oplocení a lavičky. Od poslední opravy před dvěma lety, kdy ale bohužel padly i dvě ze čtyř starých lip, si tu ale znovu můžete posedět, až se sem vydáte na procházku, na které dost možná nikoho dalšího nepotkáte. 

Co bylo a už není aneb Vzpomínka na několik zaniklých staveb

Přírodní katastrofy, technologický pokrok nebo společenské změny a ideologie, to jsou nejčastější důvody, proč něco, co dlouhá léta dobře sloužilo, zůstane najednou jen součástí vzpomínek a kronik a na starých fotografiích. Může jít o věci soukromé, které pro jiné nemají žádný význam, zatímco budovy, zvlášť pokud jde o kostely, úřady či továrny, mají na očích všichni. I v našem hřebečském kraji se čas od času nějaký zajímavý objekt „ztratí v historii“, proto pojďme na některé zaniklé stavby vzpomenout.