Kaple v ruinách

Poněkud stranou všedního života stojí v polích u Skleného trosky kaple Panny Marie Bolestné, která v minulosti jistě bývala příjemným místem zastavení putujících a drobnou ozdobou krajiny. A v budoucnu možná zase bude, obec totiž uvažuje o její obnově. Zatím je to především tak trochu tajemná stavba ve stínu nedalekých větrných elektráren u Pohledů, které si svou velikostí kradou pozornost projíždějících pro sebe. 

Procházka po hraně z Boršova do Pohledů

Z fronty Hřebečovského hřbetu vystupuje hned několik výrazných vrchů, nejzajímavější z nich je bezesporu Roh (něm. Hornberg), který se zvedá jižně od známého tunelu a estakády. Se svými 660 metry je z hřebečovských kopců nejvyšší a má přitom nejblíže k tomu, aby se od masivu s pomocí Stříbrného potoka oddělil a osamostatnil. Dal také pojmenování přírodní rezervaci, která byla na ochranu prudkých východních svahů hřbetu vyhlášena – no a právě na Roh a okraj chráněného území Rohové se v tomto tipu na výlet podíváme. 

Moravskotřebovské Peklo včera a dnes

Není peklo jako peklo. Pokud si pod tímto označením představíte temné místo věčného utrpení hříšníků, budete v Pekle u Moravské Třebové překvapeni. To nejhorší, co může člověka na paloučku uprostřed lesa potkat, je zavřený bufet, který zde občasně funguje. Jinak je tu klid a mír a mezi stromy prosvítá k dřevěnému altánku s ohništěm slunce. 

Plačící Anna je opět ozdobou Křížového vrchu

Kvůli protikoronavirovým opatřením sice přišla o slavnostní odhalení, přesto je v současnosti nejobletovanější ženou v Moravské Třebové – minimálně podle množství fotografií na sociálních sítích. Řeč je o Plačící Anně, respektive její soše, která se po téměř třech desetiletích vrátila na Křížový vrch, do míst, kde byly v roce 1934 nalezeny ostatky Anny Gromesové, rozené Gläserové, hrdinky nejznámější moravskotřebovské pověsti Annenruhe. 

Původní domov lišky Bystroušky hledejte u Mohelnice

Mazanou lišku Bystroušku si spousta lidí díky Rudolfu Těsnohlídkovi spojuje s hlubokými lesy v okolí Bílovic nad Svitavou, díky světoznámé opeře Leoše Janáčka zase s prostředím obory pod hukvaldským hradem. Původní domov Bystroušky je ale třeba hledat jinde, a sice na samém okraji Hřebečska na dohled pohádkového Bouzova a tvarůžky proslulých Loštic.

Z hřebečských pískovců je i památka UNESCO

Už celých dvacet let je Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako významná ukázka středoevropského barokního umění. Přestože ale stojí v centru hanácké metropole, je tato pozoruhodná památka do jisté míry i hřebečská. Vysvětlení tohoto tvrzení je prosté: pískovec, ze kterého je sousoší vytesáno, pochází od Maletína a Mladějova na Moravě.

Otto Wolf napsal deník ze života v úkrytu

Zbýval jen necelý měsíc do příchodu osvoboditelů, když do Zákřova poblíž Tršic na Olomoucku vtrhl kozácký oddíl ve službách německé tajné policie s cílem najít partyzány působící v okolí a pozatýkat místní, kteří je nějak podporují. Při zátahu byli zatčeni všichni muži do 50 let, včetně tehdy sedmnáctiletého Otto Wolfa, který se svými rodiči a sestrou žil od léta 1942 v úkrytu. Konce války a svých osmnáctých narozenin se židovský chlapec, přezdívaný někdy jako hanácká obdoba Anny Frankové, nedožil.