Bitva o Chrastovou a porodní tábor v Dětřichově v Krvavých letech

Seriál Krvavá léta, v němž se Jiří Padevět, mimo jiné autor knih Krvavé finále: Jaro 1945 v českých zemích nebo Průvodce protektorátní Prahou, zaměřuje na místa, která se mezi lety 1938–1953 výrazně zapsala do historie České republiky, zavítal také na Hřebečsko. Diváci Televize Seznam si tak mohli připomenout bitvu o Moravskou Chrastovou z podzimu 1938, o níž jsme psali v tomto článku, a existenci porodního koncentračního tábora v Dětřichově u Moravské Třebové. 

Videa můžete zhlédnout zde:

• Krvavý boj o čs. hranici v Moravské Chrastové v říjnu 1938 – Zfanatizovaní henleinovci napadli místní vojáky a četníky
• Porodní tábor v Dětřichově u Moravské Třebové – Mrazivé místo, kde za války zemřelo přes 200 novorozeňat

Turisté si vyšlápli do Opatova

Poslední únorovou sobotu, v době probíhajícího masopustu, se výletovalo v české části Hřebečska a sice s oddílem turistiky Sokola Česká Třebová. Mezi pětatřiceti účastníky Výšlapu do Opatova převažovali turisté z pořádajícího oddílu a KČT Moravská Třebová, přijeli ale i čtyři turisté od Olomouce.

Franz Spina, československý ministr a bohemista

Významný meziválečný československý ministr a podporovatel německé aktivistické politiky v Československu, předseda německé agrární strany a poslanec československého Národního shromáždění. Profesor bohemistiky na pražské německé univerzitě a profesor na gymnáziu v Moravské Třebové, spoluzakladatel a spoluvydavatel vlastivědného časopisu pro Hřebečsko Mitteilungen zur Volkskunde des Schönhengster Landes, sběratel lidových písní, autor četných příspěvků v novinách a časopisech z oblasti česko-německé kulturní spolupráce, tvůrce teorie česko-německé symbiózy v republice. Ve vědě i v politice prosazoval česko-německou spolupráci.

Výlet připomněl pomnichovský boj o Moravskou Chrastovou

Že není úplně pravda, že se Československo po přijetí mnichovské dohody vzdalo bez boje, se přesvědčila šestnáctka turistů, kteří se vydali na podzimní putování proti proudu řeky Svitavy a zavítali do Moravské Chrastové, o niž se na konci října 1938 bojovalo poté, co obec neoprávněně zabrali Němci. Československé vojsko ves tehdy osvobodilo za cenu pěti životů, bohužel jen na necelý měsíc...

Neklidný podzim 1938 na Hřebečsku

Dvanácté září, Berlín. Na sjezdu vládnoucí nacistické strany v Norimberku hřímá Adolf Hitler, že utlačování Němců v Československu musí skončit. V pohraničí následně propuká ozbrojené povstání, z Habartova na Sokolovsku, ze Šluknovského výběžku nebo z Liptaně na Osoblažsku jsou hlášeni mrtví, v podstatě první oběti druhé světové války. Další jména připisuje o něco později bitva o Moravskou Chrastovou, která se po záboru většiny Hřebečska stala hraniční obcí, ale Němci ji chtěli také připojit ke své říši...

Výletníci navštívili lázně, které nejsou

Zaniklé lesní lázně Balda se staly cílem dalšího z pěších výletů po koutech Hřebečska. K pramenu osvěžující vody a poutní kapli Panny Marie Sněžné, které lázně dodnes připomínají, se o uplynulém víkendu vydala dvacítka turistů, během teplého letního dne si prohlédli také třeba Stašov a prošli se kolem soustavy rybníků nad Jedlovou. 

Alois Czerny, otec hřebečské vlastivědy

Pokud na někoho sedí označení renesanční člověk, pak je to bezesporu Alois Czerny. Působil jako učitel, kustod Holzmeisterova muzea, konzervátor centrální komise pro výzkum a zachování uměleckých a historických památek, geolog, archeolog, entomolog, folklorista, pilně přispíval do odborných časopisů i regionálního tisku, sbíral hřebečské pověsti a stojí mimo jiné za dodnes oceňovanou vlastivědnou příručkou Der politische Bezirk Mährisch Trübau. Po právu je nazýván otcem hřebečské vlastivědy.