Hřebečské důlní stezky

Do turistických atlasů a map vloni v červenci oficiálně přibyl Hřebečovský hřbet se svou hornickou minulostí, na kterou zábavně-naučnou formou upomínají Hřebečské důlní stezky a také výstava na moravskotřebovském zámku.

Hrdina, nebo gauner Schindler?

Psal se rok 1994, kdy se Svitavy staly na chvíli středobodem filmového světa. Právě tady byl v předpremiéře uveden slavný film Stevena Spielberga Schindlerův seznam, který později sklidil od americké filmové akademie sedm Oscarů.

Svitavský mecenáš i téměř newyorský starosta

Přestože Spielbergův oscarový snímek Schindlerův seznam uvedl v celosvětovou známost coby válečného hrdinu Oskara Schindlera, na čemž začaly později jeho rodné Svitavy stavět turistickou nabídku, v samotném městě narazíte na řadu odkazů na jiného rodáka, pro dřívější Moravský Manchester podstatně významnějšího. Jmenoval se Valentin Oswald Ottendorfer a městu dal například reprezentativní knihovnu se zdobeným sálem, která svého času byla jednou z největších německých na Moravě.

Sedm divů Hřebečska: Nádrž s významem pro hanácké lány

Škody za více než 60 miliard korun, padesátka zmařených životů, přes dva tisíce zničených domů, zpustošená města a obce, zničená nebo vážně poškozená infrastruktura, o škodách na lidské psychice nemluvě. Takový otisk v dějinách České republiky zanechal červenec 1997, kdy se záplavová vlna rozlila po Moravě, Slezsku a části východních Čech.

Sedm divů Hřebečska: Zlobivé i hodné tunely

„Kdo vezme na své svědomí prohlášení, že jízda tunelem neuškodí zdraví mladistvých? Věříme sice, že dospělý člověk může podniknouti jízdu vlakem i v delším tunelu. Nikdo nám ale nenamluví, že dítě snese stejné svízele. Co bude s neduživými a plicně chorými při takovém podnikání?“

Sedm divů Hřebečska: Barokní věž knoflíkového hada

Při cestě vlakem z Olomouce do České Třebové či naopak si nelze nevšimnout na kopci nad obcí Rudoltice bílé věže mezi stromy. Rozhledna? Výkřik „podnikatelského baroka“? S těmito úvahami jste vedle „jak ta jedle“. Ona věž je totiž pozůstatkem mohutného lichtenštejnského barokního zámku, ke kterému však osud nebyl příliš příznivý.

Sedm divů Hřebečska: Loubené náměstí s půlměsícem

Josef II. tu prý zaplatil nové schody, řečnil tu Masaryk, mnohem horlivěji však byl přivítán wehrmacht, v proluce mezi domy stála tryzna za Gottwalda a z věže shlíží turecký půlměsíc. Svitavské náměstí Míru pamatuje leccos, bylo, je a bude středobodem tohoto moravského města. Být už ale třeba vůbec nemuselo – a to by zmizel unikát – jedno z nejdelších souvislých domovních podloubí v republice.