Sedm divů Hřebečska: Renesanční perla Moravských Athén

Ještě docela nedávno by označil zámecký areál v Moravské Třebové za zajímavý pouze milovník architektury, který by však při pohledu na něj uronil nejednu slzu. Zámek po válce chátral a postupně se měnil v ruinu. Po roce 1989 však přešel do majetku radnice a postupem času vstal jak bájný Fénix z popela. Až by se chtělo říci – bohudík.

Sedm divů Hřebečska: Starobylý kostel vyšehorský

Ač je dnes jako Hřebečsko prezentována pouze Moravskotřebovská kotlina a její okrajové vrcholky včetně štolami prošpikovaného Hřebečovského hřbetu a jen tu a tam se ke společné historii přihlásí i Svitavy, souvislé německé osídlení v této oblasti na pomezí Čech a Moravy sahalo na východě až k Mohelnici. A právě nedaleko tohoto města, které je dnes chápáno spíše jako nejsevernější místo úrodné Hané, lze najít druhý hřebečský div.

Sedm divů Hřebečska: Dokonalá kuesta

Hřebečsko nese jméno podle hřbetu, který se v délce kolem 25 km táhne severojižním směrem téměř od Lanškrouna ku Březové nad Svitavou a de facto dělí centrální část na Svitavsko a Moravskotřebovsko. Na tom by nebylo nic k podivení, kdyby ovšem Hřebečovský hřbet nebyl odborníky označován za dokonalou, tedy nejlepší, ukázku kuesty na území České republiky.

Čechy, nebo Morava?

Hřebečsko se rozkládá na pomezí Čech a Moravy, historických zemí České republiky. Ovšem hranice mezi těmito zeměmi kvůli územně-správním reformám po druhé světové válce zmizela z map, stejně jako administrativně zanikly země jako takové. A tak se dnes bez jakýchkoliv výčitek hovoří například o Svitavách jako o východočeském městě, byť ve skutečnosti leží na Moravě. Následující řádky mají napovědět, kde končí východní Čechy a začíná západní Morava či naopak.

Po proudu bobří Třebůvky

Z území Hřebečska odvádějí vodu především tři řeky. Z okolí Lanškrouna směrem ku Zábřehu se klikatí mezi kopci a železničním náspem Moravská Sázava, ku Brnu zase teče od Svitav řeka Svitava. Tím třetím hlavním tokem je Třebůvka, pramenící nedaleko Křenova a po 48 kilometrech cesty vlévající se u Moravičan na Mohelnicku do řeky Moravy. A spolu s vodou v Třebůvce se od Křenova na sever Hané vydáme i my, nejlépe v sedle kola.

Dokola a kolem dlouhého podloubí svitavského

Ač se Svitavy nemohou, na rozdíl od okolních měst, pochlubit nějakou opravdu významnou památkou, nejsou místem, kde by turista na alespoň malou zajímavost nenarazil. V téměř osmnáctitisícovém, donedávna okresním městě se například ukrývá jedinečná sbírka prací techniky v muzeu, a to nemluvě o výhodách předlouhého podloubí na náměstí, které jen tak nějaké město nemá. Ale pěkně popořádku.

Záhada magnetického kopce

Hřebečovský hřbet se dostává na přední stránky novin a do hledáčku audiovizuálních médií vždy, když zde dojde k nehodě nebo silničáři uzavřou zdejší tunel či příjezdy k němu a řidiči tak musejí využít asfaltu „staré“ trasy. Před několika lety ovšem vzbudila pozornost mnohých záhada magnetického kopce.