Čechy, nebo Morava?

Hřebečsko se rozkládá na pomezí Čech a Moravy, historických zemí České republiky. Ovšem hranice mezi těmito zeměmi kvůli územně-správním reformám po druhé světové válce zmizela z map, stejně jako administrativně zanikly země jako takové. A tak se dnes bez jakýchkoliv výčitek hovoří například o Svitavách jako o východočeském městě, byť ve skutečnosti leží na Moravě. Následující řádky mají napovědět, kde končí východní Čechy a začíná západní Morava či naopak.

Po proudu bobří Třebůvky

Z území Hřebečska odvádějí vodu především tři řeky. Z okolí Lanškrouna směrem ku Zábřehu se klikatí mezi kopci a železničním náspem Moravská Sázava, ku Brnu zase teče od Svitav řeka Svitava. Tím třetím hlavním tokem je Třebůvka, pramenící nedaleko Křenova a po 48 kilometrech cesty vlévající se u Moravičan na Mohelnicku do řeky Moravy. A spolu s vodou v Třebůvce se od Křenova na sever Hané vydáme i my, nejlépe v sedle kola.

Dokola a kolem dlouhého podloubí svitavského

Ač se Svitavy nemohou, na rozdíl od okolních měst, pochlubit nějakou opravdu významnou památkou, nejsou místem, kde by turista na alespoň malou zajímavost nenarazil. V téměř osmnáctitisícovém, donedávna okresním městě se například ukrývá jedinečná sbírka prací techniky v muzeu, a to nemluvě o výhodách předlouhého podloubí na náměstí, které jen tak nějaké město nemá. Ale pěkně popořádku.

Záhada magnetického kopce

Hřebečovský hřbet se dostává na přední stránky novin a do hledáčku audiovizuálních médií vždy, když zde dojde k nehodě nebo silničáři uzavřou zdejší tunel či příjezdy k němu a řidiči tak musejí využít asfaltu „staré“ trasy. Před několika lety ovšem vzbudila pozornost mnohých záhada magnetického kopce.

Hrad Mírov

Deset let brzy uplyne od chvíle, co 29. října 2000 obletěla Česko zpráva, že z nejpřísněji střežené věznice, hradu Mírov nedaleko Mohelnice, utekl Jiří Kajínek. Jeho příběh, případný justiční omyl i nedávnou premiéru filmu o něm nechme stranou, zaměřme se na samotný hrad Mírov.

Eskymo Welzl, náčelník eskymáků ze Zábřeha

Cestující na zábřežském nádraží, ať už vystupují z vlaku nebo hodlají někam odcestovat, zdraví socha strýce s kufrem. Tím strýcem není nikdo jiný než zdejší slavný rodák Jan Welzl, řečený Eskymo. Cestovatel, náčelník eskymáků, pábitel, hrdina dobrodružných knih a prý předobraz Járy Cimrmana. 

Po stopách hřebečských hradů

Hřebečské důlní stezky zvou na vycházku či vyjížďku do krajiny Hřebečovského hřbetu poznamenané těžbou surovin, k aktivní relaxaci v lese a k výhledům do moravskotřebovské kotliny. Stezky ovšem vedou také ke třem dřívějším šlechtickým sídlům, která tu v dávné minulosti stála. Pojďme si o nich něco říci.